České a moravské vltavíny

 

Na jihu Čech se drží jedna tradice, že muž by měl dát své milé vltavín. Touha mít doma tento kus přírodního skla, který se nachází převážně v oblasti kolem horního povodí Vltavy, již zdaleka překročila hranice Čech. Stal se z toho světový fenomén a tak začala zelená horečka.

 

Vltavíny se sbírají po polích, novodobí prospektoři je kopou po lesích a též funguje i velkotěžba vltavínonosných štěrkopísků v dobývacím prostoru Ločenice (pískovna Chlum nad Malší).

 

I když mnohé při hledání motivuje vidina zisku, většina hledačů mají podobné myšlení jako rybáři. Mohou celé hodiny chodit a i když nic nenajdou, tak to za to stálo to. Ticho, příroda a všudypřítomné napětí z toho, co bude. A pak přijde ten okamžik, kdy se v ornici ohnou, seberou kámen a ten proti slunci svítí. V tu chvíli držíte v ruce něco nadpozemského – zenového, uklidňujícího.

 

Tím se dostáváme k původu vltavínů.

 

V roce 1787 profesor Karlovy univerzity Josef Mayer přinesl zprávu o nálezu přírodních skel z oblasti Týna nad Vltavou (německy Moldauthein), později dostaly označení moldavity (vltavíny).

 

Dlouho se řešil jejich původ, až ve 20. století důkazy poukázaly na jejich vesmírný původ. Před 14,5 milióny let v období miocénu spadl do oblasti Bavorska asteroid velký cca 1 km, vytvořil Rieský kráter o průměru 24 km. Asteroid roztavil vrstvy sedimentů a vrhnul je do několika směrů, největší masa spadla do oblasti jižních Čech. Roztavená hmota letěla atmosférou, ochlazovala se a získala rozličné tvary. Po dopadu na zem se stala součástí sedimentů, kde na vltavíny působily půdní roztoky, které naleptávaly povrch a tak třeba vznikly ježaté vltavíny z Besednice. Pokud se stal materiál součástí říčního toku, tak byl unášen spolu s dalšími horninami a křemenem a staly se z nich valouny (polní nálezy).

 

Chemicky se jedná tedy o sklo (SiO2 + Al2O3) většinou se zelenou barvou, které je způsobeno přítomností železa. Oproti sopečným sklům jako je obsidián, neobsahují téměř vůbec vodu. Takovou zelenou barvu nemají žádné jiné tektity (skla vzniklá po dopadu meteoritu) na světě.

 

Proto jsou vltavíny ceněné kameny využívány jako šperkové kameny. Využívají se v surové podobě, broušené tak i jako glyptiky.

 

Největší vltavíny pochází z Radomilic a z Moravy (266g)

 

Známé jihočeské lokality vltavínů jsou Besednice, Chlum nad Malší, Slavče, Koroseky, Lhenice, Vrábče, Ločenice, Jankov, Krasejovka, Nesměň, Malče, Protivín, Selibov, Maletice, Zliv, Netolice, Dobrkovká Lhotka.

 

I my jsme propadli chození po polích, a to se stalo námětem pro toto tričko.